Když vezmete do ruky pražené zrno, červenou bobuli byste v něm asi nehledali. Přitom právě uvnitř plodu začíná. To, co meleme a zaléváme vodou, je semeno kávovníku, které má za sebou sklizeň, zpracování, sušení a pražení.
Proč se mluví o kávových třešních
Plody kávovníku připomínají malé třešně, proto se jim tak běžně říká. Podle odrůdy mohou být zralé například červené nebo žluté. Uvnitř dužniny se ukrývají semena, ze kterých se získají kávová zrna.
Plod se po sběru musí vhodně zpracovat. Dužnina a další obalové vrstvy se odstraňují v různých fázích podle použité metody. Odtud pocházejí názvy natural, washed a honey, které můžete vidět na sáčku.
Zelené zrno ještě nevoní jako káva z mlýnku
Po zpracování a sušení následuje cesta zelené kávy do pražírny. Až při pražení se rozvine známá vůně a chuť. Pražení je důležitý krok, ale nedokáže automaticky napravit všechny chyby ze sklizně nebo skladování.
Proto se v popisech kávy objevuje tolik údajů. Původ, odrůda a zpracování každý říkají něco jiného o tom, co se se zrnem dělo.
Co vám řekne arabika a robusta
Jde o dva běžně pěstované druhy kávy. Samotný nápis arabika ale ještě nepředpovídá přesnou chuť. Dvě arabiky mohou být při stejném způsobu přípravy hodně odlišné. Záleží také na odrůdě, prostředí, zpracování a pražení.
Pokud vybíráte podle chuti, čtěte proto celý popis produktu. Název druhu je jeden údaj, ne hotová odpověď.
Co z toho využijete při nákupu
Nemusíte si pamatovat všechny botanické názvy. Začněte tím, že si všimnete původu kávy, která vám chutná. U dalšího sáčku porovnejte původ i zpracování a při podobné přípravě sledujte rozdíl.
Jak vypadá předchozí krok na farmě, popisuje článek o sklizni kávy.
Co vyzkoušíte příště?
Při procházení nabídky si vedle názvu kávy všimněte také původu a chuťového popisu. Pomohou vám vybrat další balení.
Prohlédnout kávy Caffe Rami ↗