Turecká mokka je všeobecně asi jedna z nejsilnějších co se obsahu kofeinu týče. Přestože je silnější, je její chuť kultivovanější než u „českého turka“.
Do džezvy nasypeme velmi jemně semletou kávu a cukr a vše zalijeme studenou nebo maximálně vlažnou vodou. Džezvu postavíme na plotýnku. Jakmile obsah vzkypí, džezvu odstavíme a počkáme, až se obsah uklidní. Poté jí postavíme zpět na plotýnku a opět necháme kávu vzkypět. Celý proces zopakujeme ještě dvakrát (takže káva projde tímto procesem celkem čtyřikrát).
Pravá turecká káva je ve většině případů připravována s cukrem a kořením. Používá se skořice, vanilka a kardamom. Káva bez těchto uvedených ingrediencí, včetně cukru, se pije jen při smutečních hostinách.
Do džezvy dáme kávu s kořením a cukr v poměru cca 3:1, zalijeme studenou vodou (jen ve výjimečných případech mírně předehřátou), postavíme na tepelný zdroj a čekáme kdy káva poprvé vzkypí. Když obsah díky pomalému ohřevu uzavře zúženou část, dochází k nejdůležitější fázi přípravy, pomalé propařování. Jakmile káva vzkypí tak, že už by z džezvy přetekla, odstavíme ji na asi půl minuty a celý proces opakujme dle chuti a potřeby. V žádném případě nápoj nepřivedeme k varu, káva připravená touto cestou zdaleka nedosahuje chuťových kvalit, které sebou už jako surovina nese. S vařící vodou se připravuje pouze a výlučně, pravý český turek.
Díky velmi jemnému mletí, které je pro tento způsob přípravy kávy nutné, se drží sedlina na dně džezvy, takže není třeba kávu filtrovat a můžeme jí pohodlně servírovat přímo do šálků bez plovoucích zrnek na hladině. Nápoj je díky této přípravě také vydatnější a podává se bez mléka, jen se sklenicí vody.
